Zdeněk Machala – vytvoření průmyslové zóny v Děčíně

Rozhovor se Zdeňkem Machalou, ředitelem pro rozvoj společnosti Chart Ferox Děčín a vedoucím pracovní skupiny Rozvojová zóna Hospodářské a sociální rady Děčínska (HSRD)

V poslední době probíhají jednání o průmyslové zóně v Děčíně, můžete prosím objasnit, o jakou akci se jedná?

Město Děčín a jeho region se dlouhodobě potýká s nezaměstnaností a souvisejícím úbytkem obyvatel, což je důsledek významného snížení počtu velkých zaměstnavatelů. Pokud některé průmyslové podniky či aktivity zanikly, jako třeba Desta, na jejich teritoriu často vznikly výhradně obchodní plochy, tím se zabránilo budování výrobních podniků nových. Také současné děčínské podniky mají omezené územní limity pro další případnou expanzi. Zaostávání města Děčína a jeho regionu je nutné zastavit prostřednictvím vybraných rozvojových projektů, hlavním z nich jsou průmyslové zóny.

Území města Děčína a jeho okolí je sevřeno labským údolím, a kromě toho leží mezi chráněnými krajinnými oblastmi, proto se nenabízejí volné pozemky na okraji města, jak je obvyklé v řadě míst naší země. Přitom nelze zasahovat do řady centrálních oblastí Děčína kvůli možným záplavám. Nelze tedy jít jinou cestou než rekonstrukcí tzv. brownfieldů, tj.areálů, kde starší zástavba nebo infrastruktura je již pro moderní podnikání nevyužitelná a jejichž proměna na standardní průmyslové plochy vyžaduje celou řadu nákladných aktivit, a to sanace, odstranění ekologických zátěží a náročnější úpravy infrastruktury.

Ale existuje již několik vytipovaných brownfieldů, dokonce jsou součástí katalogu průmyslových zón.

Takový katalog brownfieldů a webové stránky existují již několik let a je zjevné, že v dosavadní podobě žádného investora nepřilákají. Dosavadní názor byl „Až přijde nějaký investor, budeme s ním jednat“. Takový investor ale očekává již připravené pozemky, které může kdykoliv rychle využít. V České republice vznikla celá řada průmyslových zón, kam je pro nové investory snadné přijít, a tak se Děčínu nové podniky přirozeně vyhýbají.

Co tedy s tím?

Nemá smysl říkat, že se tu nic nezmění, protože situace se změnit může, pokud pro to něco uděláme. V rámci Hospodářské a sociální rady okresu Děčín (HSRD) byla vytvořena pracovní skupina, sdružující významné podniky, zástupce magistrátu města, významné školy, politiky a další veřejně činné osoby. Cílem je najít možnosti, jak v Děčíně rozšířit nabídku investičních příležitostí pro stávající i nové zaměstnavatele. Její náplní práce je zpracování ideových záměrů a podnětů pro rozvoj, a to při vědomí, že hlavní úloha při jednání o daných projektech připadne městu Děčín, případně Ústeckému kraji. Jsme přesvědčeni, že se podaří získat v nejbližších letech podporu státu, a to na pořízení a revitalizaci investiční zóny. Pracovní skupina nyní předkládá návrhy a koordinuje jednání s vlastníky pozemků, a to za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu a vládní agentury Czechinvest.

Nacházíte nějaké řešení?

Největší možnosti nabízí areál severní části nádraží Děčín – východ. V současné době se na ministerstvu dopravy chystá projekt modernizace trati Děčín-Kolín, v rámci kterého se bude v příštích letech jen do kolejiště východního nádraží v Děčíně investovat až 500 milionů korun. Součástí projektu může být uvolnění části prostor pro průmyslovou zónu už během dvou let, ovšem po vyčlenění příslušných pozemků ve prospěch města a související úpravě stávajícího kolejiště. Zpracovali jsme celkem čtyři varianty řešení zóny v této oblasti, přinejmenším jedna z nich je přijatelná i pro Správu železniční dopravní cesty.

K dalším zajímavým oblastem patří některé opuštěné objekty lehkého a potravinářského průmyslu, z nichž nejrozsáhlejším je areál Křešice. Jeho přeměna na standardní plochu pro průmyslovou výstavbu si vyžaduje rozsáhlé sanace, a pokud by se městu Děčín podařilo dotčené pozemky vykoupit, má reálnou šanci získat podporu od státu k jejich přeměně.

Jak se to dotkne památkově chráněné budovy Východního nádraží?

Jakkoliv samotná budova nádraží součástí průmyslové zóny být nemůže, záměr rozvojové zóny v oblasti ale dává šanci i tomuto opuštěnému objektu Ten je cennou historickou památkou, probíhají diskuse o jeho využití pro vzdělávací a muzejní činnosti spojené s dopravou a technikou, snažíme se zapojit školy a muzejní organizace. Rekonstrukci této cenné kulturní památky si nelze představit bez rozhodující účasti veřejných prostředků, ať již ze státního rozpočtu, nebo fondů EU. Bude to běh na delší trať.

Má to šanci na úspěch?

Jsem přesvědčen, že vysokou. Pozitivně se k projektu staví vedení města i ostatní zastupitelé, se kterými jsme jednali. Projekt se stává známým v odborné, podnikatelské i politické veřejnosti. Proběhla věcná a slibná jednání také na Ministerstvu dopravy, s představiteli SŽDC a ČD, a samozřejmě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a jeho agenturou Czechinvest. Projekt představil náměstek primátorky Jiří Anděl také přímo premiérovi Sobotkovi v srpnu tohoto roku. Pracovní skupina předpokládá, že vláda se i tímto konkrétním návrhem na řešení problémů zaměstnanosti a rozvoje děčínského regionu bude zabývat na svém zasedání v Ústeckém kraji v říjnu tohoto roku.

Zóna se ale neobejde bez významné podpory ze strany státu, naštěstí představitelé oslovených orgánů uznávají, že v tomto směru byl Děčín dosud silně opomíjen. Nelehká bude vůbec otázka získání a převodu vlastnictví pozemků, jejichž cena musí vytvořit dostatečně atraktivní základ pro budoucího investora.

Co by to mohlo přinést?

Cílem je vytvořit prostor, kde by bylo možné vybudovat dva až tři nové závody a zaměstnat tam několik set lidí. Zřizovatel zóny, kterým je předpokládáno město Děčín, případně Ústecký kraj, bude mít vliv na výběr příchozích investorů a dohodnutí podmínek nové výstavby a zaměstnanosti. S celou aktivitou jsme začali před půl rokem a nyní se již o projektu jedná jako o něčem, co dříve nebo později nastane. Během příštího roku bychom vyřešili financování, dále by bylo zahájeno územní řízení, odstranění ekologických zátěží, projekt, úpravy infrastruktury a spousta dalších aktivit, ale v konečném výsledku se to městu vyplatí.

Nezapomínáme přitom, že průmyslová zóna není cílem, ale prostředkem ke změně podnikatelského prostředí – přivedení nových investorů nebo dalšímu rozvoji podniků místních.

Zdeněk Machala

(rozhovor poskytnutý Týdeníku Princip v r. 2015)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *